Někdo nám dal šanci žít, tak proč si to kazit.

Je to jako hitparáda písní až na to, že tady hlasujete za zásadní problém naší planety. Jednoduše hlasujte v podobě komentářů. Jak to má vypadat najdete v oddělení komentářů.

PROSÍÍÍM NEHLASUJTE DŘÍVE NEŽ TU VŠECHNO BUDE NAPSANÉ.NEMÁM TEĎ MOC ČASU

                               SKLENÍKOVÝ EFEKT

Svítí-li slunce, bývá ve skleníku horko i za chladného počasí. Některé plyny v zemské atmosféře se chovají podobně jako sklo ve skleníku.  Sluneční záření jimi prochází a zahřívá Zemi. Také Země vyzařuje do prostoru teplo. Tyto plyny odrážejí část tepelného záření zpět k zemskému povrchu, čímž se Země dále zahřívá.Vypalováním lesů a spalováním přírodních paliv se takových plynů do ovzduší dostává stále více. Výsledkem je, že Země nestačí vyzářit nadměrné teplo a teplota jejího povrchu pomalu roste. Tento jev se nazývá skleníkový efekt. Nepodnikneme-li účinné kroky, může skleníkový efekt napáchat značné škody.

                                     Ozónová díra

Ozón je plyn, který zhruba ve 20-50km nad zemí tvoří ochrannou vrstvu proti nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce, které poškozuje kůži a vyvolává zhoubné bujení. Odborníci varují před používáním feronu, jež tvoří náplň chladících zařízení a aerosolů. Freony narušují ozónovou vrstvu a také přispívají  ke zhoršování skleníkového efektu. Poblíž pólu je již ozónová vrstva velmi tenká a v Austrálii byl zaznamenán prudký nárůst kožních nádorů.

!!!!!V MNOHA ZEMÍCH SE JIŽ FREONY PŘESTALY VYRÁBĚT A MÍSTO NICH SE POUŽÍVAJÍ JINÉ, NEZÁVADNÉ PLYNY!!!!!

                            ZNEČIŠTĚNÍ ŘEK A JEZER

Čistota řek a jezer je nepřímo ohrožována znečištěním  ovzduš, jehož následkem vznikají kyselé deště. Často jsou však řeky znečišťovány přímo. V některých vesnicích se do řek vypouštějí splašky a z továren často unikají jedovaté opady přímo do vody. Dešťová voda přitékající do řeky přináší spláchnutá hnojiva a zemědělské chemikálie.Následkem znečištění hynou ryby a ostatní vodní živočichové i rostliny.

    ODLESŇOVÁNÍ

Ročně je zničeno 105 000 km² lesů, hlavně tropických deštných pralesů, což je více než rozloha naší republiky.

Tropické deštné lesy často rostou na chudých půdách, takže zemědělské plochy vzniklé vykácením lesa nevydrží dlouho vyživovat zemědělské plodiny.

Po zániku vegetace je půda vystavena přírodním živlům, je splavena a zanáší řeky a jezera. Bez lesa , který zachycoval srážky , se krajina dokonce může změnit v poušť.Přilehlé oblasti začnou vysychat a oblast se zhoršuje. Déšť snadno ztéká po hladké zemi a na dolních tocích řek působí ničivé záplavy a nanášení bahna.

Podobně jako ostatní rostliny získávají stromy část živin fotosyntézou. Pohlcují oxid uhličitý , jeden z hlavních plynů, způsobujících skleníkový efekt, a vyrábějí kyslík. Lesy jsou proto doslova plíce planety. Koncem 80. let se ročně vypálilo 200 000 km² lesů. Hořením se do ovzduší uvolnilo 7,6 miliardy tun oxidu uhličitého.